Plstěný klobouk snadno a rychle (publikováno 14.08.2014 20:13:00)

Když jsem začala pěstovat holčičí modelářství, zjistila jsem, že po internetu i různě jinak se sežene spousta návodů, které jsou ale často pracné, náročné a výsledek bývá přinejmenším diskutabilní (a ještě ve vás po celé té námaze vzbudí pocit, že jste úplně neschopní). Občas jsem měla dojem, že některé návody šíří jedinci, kteří z nich sami utrpěli psychickou újmu, a teď s pocitem zadostiučinění sledují, jak to zamává s vámi. Zvláštní kapitolou jsou v tomto ohledu plstěné klobouky. Já jsem se dokonce před pár lety přihlásila na kurz plstění. Což o to, kurz už přede mnou navštívila Erika, takže lektorka byla jakžtakž smířená s tím, že existují ženské, které si nechtějí umotat plstěnou čepici pro sebe, ale otravujou s miniaturami a nosí si do učebny panenku, ale to bylo tak všechno. Celý proces výroby klobouku kombinoval suché a mokré plstění a byl příšerně pracný:

1. Na zaoblený hranol z pěnového molitanu se stejnoměrně (!) rozprostřelo rouno
2. Do rouna se začalo zuřivě píchat plstící jehlou se zpětnými háčky, aby se vlákna rouna spojila do tkaniny (neptejte se jak dlouho to má trvat, já to nevím, v okamžiku, kdy jsem to vzdávala a šla na další krok, mi všichni tvrdili, že to chce ještě tak hoďku a já jim odpovídala, že Barbuchy v tom nebudou chodit do průtrže mračen, takže to stačí).
3. Vzniklý chlupatý hadr se opatrně stáhne z hranolu. V této fázi zásadně nedoporučuju prohlížet vyrobenou tkaninu proti světlu. Pokud to uděláte, zjistíte, že vrstva vláken místy připomíná děravou doškovou střechu, je všechno jiné jen ne stejnoměrná a nejlíp uděláte, když se vrátíte k bodu 1.
4. Na hranol natáhnete igeliťák, protože nastává fáze mokrého plstění, do mísy nalijete horkou vodu a přihodíte do ní kus mýdla a hadr namočíte ve vzniklých mydlinkách. Střídavě pak válečkem přes kus záclony nebo síťoviny na něj vyvíjíte tlak na desce stolu a rafičíte ho zpátky na hranol. Tím se má tkanina zpevnit a tvarovat. Opět netuším, jak se pozná, že už to stačí (mně to tedy stačilo po deseti minutách, ale zjevně jsem byla troškař).
5. Nyní přichází ke slovu forma na klobouky. Formy byly, jak jsem pochopila, pokladem každého modistického závodu a předávaly se co obchodní tajemství z pokolení na pokolení. Naštěstí mluvíme o tvorbě klobouků na panenky, takže jako formu můžete použít libovolný uzávěr od spreje, krému, deodorantu apod, nejlepší jsou takové, které sotva narvete panence na hlavu - hadr se na formě tvaruje zvenčí, takže klobouk bude o chlup větší než forma.
6. dostatečně zplihlý hadr pak tvarujete na formě místo na hranolu, prsty namočenými v mydlinkách vyhlazujete budoucí klobouk. Když toho máte dost (a lektorka se zrovna dívá jinam) šoupnete hadr na formě k topení a necháte ho uschnout.
7. uschlý klobouk ostřihnete dokulata, dozdobíte čím vás napadne (kousky plsti nastříhané do různých tvarů, stužky, korálky) a vrazíte ho panence na hlavu. Na nejbližším srazíku si pak vyslechnete, jak strašně je ten klobouk chlupatý, ale náladu vám zvedne názor, že až to budete dělat po stopadesáté, určitě vám to půjde líp.

Zakoupila jsem na kurzu něco rouna v různých barvách (největší radost z něj měly kočky než jsem jim pytlík s heboučkou vlnou schovala před čumákem) a dvě plstící jehly. Sehnala jsem zásobu takového toho pěnového molitanu, co se jím vystýlají třeba krabice na mobily nebo měřící přístroje jako zdroj plstících hranolů a tímhle pracným způsobem jsem spáchala tak 10 - 20 kloboučků. První, který se mi líbil, byl klobouk k modelu 20.léta (vlevo na obrázku). Pak mě to pustilo - panenky nějakou tu zásobu klobouků měly a já měla plstění tak akorát dost. Při návštěvě valašského městečka, vesničky a doliny v Rožnově pod Radhoštěm jsem navíc zjistila, že i Valaši v 19.století měli na výrobu plsti z ovčího rouna něco jako dřevěný buchar poháněný vodním kolem, takže komplexy z toho, že nevyrobím doma pomocí suché jehly dokonale stejnoměrnou plsť, opravdu nejsou na místě.

A pak jsem potkala dekorační plsť. Jsou to nádherně hladké různobarevné obdélníky plsti o rozměrech 20 x 30 cm, silné 1mm, jeden kousek v Kutilovi na Florenci stojí závratných 15Kč a stačí na minimálně dva klobouky. Takže upravený návod zní takto:

1. Zakoupíme za 15Kč dekorační plsť, čímž se hladce vyhneme psychickému traumatu z bodů 1 až 5 v předchozím návodu.
2. Vyhrabeme formu (tedy víčko od kosmetiky ve vhodné velikosti), nůžky a podložku. Vystřihneme si kolečko z papíru jako velikost budoucího klobouku. Do mísy nalijeme horkou vodu a rozmydlíme v ní kus mýdla.
3. Ustřihneme kus plsti, který i s rezervou na výšku klobouku tak minimálně o cenťák přesahuje kolečko (ono se mýdlovou vodou ta plsť opravdu trochu srazí), namočíme v mydlinkách, trochu vyždímáme, položíme ji na formu, přichytíme gumičkou a pak už jen hladíme psty namočenými v mýdlové vodě do tvaru klobouku.
4. Přebytečné cancoury můžeme postupně odstřihávat (s rezervou kvůli srážení plsti v horké mýdlové vodě). Když jsou varhánky dost vyhlazené, necháme uschnout.
5. Uschlý klobouk ostřihneme dokulata podle kolečka a sundáme z formy. Můžeme dozdobit.

Obrázkový postup je ZDE

(jako vždycky jsou fotky v albu Picasy, po klepnutí na odkaz by se mělo pustit promítání, které můžete zastavit klávesou Esc - pak vidíte přehled všech fotek z alba, pokud si chcete listovat fotkami sami šipkami, stačí stisknout třeba tu šipku)

Tak co říkáte, ne že bych chtěla šířit návody a koukat, co to udělá, ale vyrobíte své Barbie klobouček?

Komentáře

1 La Micha | E-mail | Web | 14. srpna 2014 v 20:33

Dobrý návod a předložené modely jsou moc pěkné   

2 Mary | E-mail | Web | 14. srpna 2014 v 22:27

Tento článok bol vážn,e skvelý, tvoje postrehy, tipy a rady ma niektoré veľmi rozosmiali    a urobili mi dobrú náladu. Ty veľmi rada naštevuješ rôzne kurzy, si taká tvorilka-šikuľka. Ten prvý, zdĺhavejší proces nevyskúšam, ale keďže už asi 5 rokov si kupujem na rôzne moje tvorenia dekoračnú plsť, tak tento tvoj skvelý návod s popisom a fotkami, určite vyskúšam. Ja som taktiež robila z dekoračnej plsti rôzne klobúky, len ja som postupovala spôsobom vystrihovania a lepenia všetkých častí. Týmto plstením spôsobom je klobúk oveľa krajší.
Modrý som už obdivovala v minulom článku a ten k modelu 20. stor. sa mi taktiež veľmi páči.

3 Valentina | Web | 16. srpna 2014 v 10:17

[1]: Díky

4 Valentina | Web | 16. srpna 2014 v 10:23

[2]: Díky
S těmi kurzy to možná tak vypadá, ale byla jsem jen na plstění (to bylo 1 nebo 2 dny, nejsem si teď jistá), a pak ty tři roky truhlání (ale tam jsme chodili pak už hlavně proto, že doma dřevo skladovat nebo formátovat dost dobře nejde, jsou na to třeba stroje a dílna). Ten první postup bych ani radši nikomu neradila - je spíš odstrašující   

5 Blanule | E-mail | Web | 16. srpna 2014 v 19:40

Super návod a kloboučky jsou tedy parádní, to klobouk dolů   

6 Valentina | Web | 17. srpna 2014 v 9:59

[5]: Dík. Zkusíš?   

7 Blanule | E-mail | 17. srpna 2014 v 10:14

Uvidíme Momentálně určo ne, ale pokud časem u mne skončí nějaká plstěná látka, tak se na to s vervou sobě vlastní určitě vrhnu

8 Valentina | Web | 18. srpna 2014 v 18:12

[7]: Jasně

9 nauriel | 1. srpna 2016 v 6:26

To je super návod, to určitě prubnu, neb klobouky na panenkách já miluju

10 valentina-panenky | 6. května 2017 v 12:14

[9]:

11 Flowie | 2. března 2018 v 9:56

Juu, nádhera :) Narazila jsem na tenhle návod tak, že si chci teda vyrobit klobouk pro sebe, ne pro panenky, ale vypadá to, že by to mohlo fungovat. Mě by asi zase z kurzu vyhodili s tím, že sedmiduhový klobouk s dlouhou zakroucenou špičkou je bláznovství

12 Jana | E-mail | 6. dubna 2018 v 13:35

Potřebuji udělat klobouk pro Rumcajse a Cipíska s obvodem hlavy 56cm, chce se toho někdo ujmout?   Já vím troufalé, ale pro někoho to může být dobrá výzva - zaplatím.