Podzim a hospoda

Z trojice Fashionistas, která se předváděla na gauči u první fototapety, zbývá představit číslo 147. Od Loučeně vede naučná stezka svatojiřským lesem a na tu stezku podzimní přírodou nás doprovodila. 

Na sobě má svetr a džínovou sukni, oboje mé výroby. A i když se profi švadleny budou za břicho popadat, jsem na tu sukni docela hrdá. To mě totiž zase ukecali z Knižního klubu, abych se jim upsala za člena na další dva roky. A podmínkou je, že si musíte koupit knížku za každé období, co platí katalog. I listovala jsem nabídkou a nakonec u nás doma přistála kniha o konstrukci střihů (Lenka Velebová Střihněte si na šaty). Vytáhla jsem si obrázky džínových sukní na Pinterestu, tahle mě zaujala, i sestavila jsem si na ni střih dle návodu. A kupodivu vyšlo to hned napoprvé, nic se nemuselo párat, přešívat ....  

Po návratu z výletu si zašla 147 do hospody na fototruhle. Je to poprvé v mém životě, kdy panenky můžou do hospody a já ne, tak ať si to užijou. Do hospody dorazily všechny holky z hrací party, které momentálně seděli na poličkách v první řadě a na sobě měly mnou uštrikovaný svetr. Jsou mezi nimi i dvě novinky:

Jane Volturi tvář Kayla
Jde o postavu z Twilight. Filmy jsem viděla, hlavně u těch prvních jsem se nemohla zbavit dojmu, že v příběhu jde hlavně o to, kdo hlavní hrdinku Bellu kousne dřív, jestli upír nebo vlkodlak, ale panenky podle této ságy jsou prostě nádherné. Jane mám dvakrát a pro druhou jsem dlouho sháněla tělíčko, protože jako správná upírka je to bledule. Nakonec vyfasovala drobnější tělo z Aliexpres a líbí se mi na něm. Jen ten svetr na ní trošičku plandá. 

Summer z psaníčka z prvních Fashionistas
Tuhle Summer už jsem ve sbírce měla, ale nakonec posloužila jako dárkyně kloubíků, jenže se mi po ní začalo stýskat. Před pár měsíci se objevila znovu v setu panenek, který jsem za levno koupila, měla poškozený obličej. Vyhrabala jsem původní hlavičku a zkombinovala novou Summer a ta už zůstává v hrací partě. Na konci alba můžete vidět jak vypadal originál v krabici, je tam i přehled Barbie z Twilight, ty poslední 2 fotky nejsou moje.

Fotky zde

Červené blato a rande na fototruhle

V září se nám podařilo vypadnout i na pár dnů do Třeboně. A na výlet na Červené blato u Třeboně nás doprovodila Fashionistas 145, roztomilá pihatá Mbili, mohli jste ji vidět blbnout na gauči tady na konci fotoalba. Chtěla jsem ji nafotit ještě někde v podzimní přírodě, ale vzhledem k situaci to teda moc nevidím. Tak jsem vyhrabala další fotoplátno, tentokrát s podzimní tématikou, a můžete se podívat alespoň na rande na fototruhle. Mbilča tu randila s novým přírůstkem ve sbírce, klukem od Integrity Toys, je to Ace McFly - Edge of Night Convention 2013. Dorazil nahý, takže jsem mu spíchla džíny, vytiskla boty a bundu si půjčil.

Ještě něco k tomu svetru, co má na sobě Mbili na fototruhle, vím, že je bláznivý. Dostala jsem totiž od kamarádky tašku se zbytky různých melírovaných vln a z jednoho toho zbytku jsem upletla tenhle svetřík. Takže ano, je nápadný, je bláznivý, ale žádný další takový na světě není, protože mi z téhle vlny zbyly jen cca 2 metry. 

Další fotky zde

BMR Mbili na hradě Lopata

 BMR kolekci už asi zaregistrovali úplně všichni kdo se alespoň trochu zajímají o Barbie. První řada mě nadchla a nebyla jsem sama. Z holek se mi asi nejvíc líbí BMR Mbili s copánkovými vlasy. Má i přijatelný ohoz - slušně provedený cyklistický dres. Copánky má málo Barbie, napadají mě dvě Happy D z Flávas, takový lehký náběh na copánky má ještě princezna Inků, princezna Egypta a jedna z Harley Davidson, letos se objevila ještě Jean-Michel Basquiat Barbie, ale zástupy to opravdu nejsou. Z téhle Mbili dělají opravdu krásný nevšední kousek. Zakotvily u mě postupně dvě, jedné jsem rozpustila vlasy a ta nás také doprovodila na hrad Lopata. 
Hrad Lopata patří k zakletým výletům - to jsou takové výlety, kam se chystáte léta a vždycky do toho něco vleze. Letos jsme to zkoušeli dvakrát - poprvé jsme skončili na nedalekém zámku Kozel a podruhé to konečně po letech vyšlo, kouzlo zlomeno.

Na dalších fotkách jsou holky na sofátku - viděla jsem klasicistní sofa s opěradly ve tvaru labutí pro větší panenky,  velikost cca Tonner a větší BJD, pak jsem viděla párkrát něco podobného i pro lidi jako starožitnost, a tak jsme loni na truhlání začali vyrábět sofa pro Barbie 1:6 a bylo to peklo: opěradla, labutí i ty dolní, jsme dělali na CNC, ale narvat ten tvar do programu, aby to trochu vypadalo, byla práce na dvě odpoledne, a to už jsme si dělali nákres na průsvitku a přikládali ji k obrazovce CNC, a pořád jsme kontrolovali, jestli ty patvary alespoň trochu sedí. Samotné opěrky jsem brousila ručně na káče a pořád měřila, jestli k těm labutím ještě pořád pasují. Nožky a sedák jsou z dubu, se kterým jsme dělali poprvé, takže jsem neodhadla, jak moc je háklivý na broušení v řezu. Ke konci už jsem nahlas kvílela, že kdyby mě ještě někdy napadlo dělat sofa s labutěmi a řekla jsem to nahlas, tak ať mě někdo prosím radši bací prknem. Pak přišel covid, kurzy se zrušily, ale teď jsme se konečně zvetili a spasovali dohromady opěradla, područky a spodek. Ještě je na něm spousta práce - musím ho dočistit šmirglem, přemýšlím o povrchové úpravě (lak nebo palisandr), ale dílnu už kvůli němu nepotřebujeme.

Až bude úplně hotové, bude to chtít princeznu, ale teď na sofátku pózuje jednak Mbili a jednak Daya z výletů po Krkonoších. Obě mají nové háčkované šatičky z dílny Ivy Kuciánové - ty jsou opravdu nádherné a precizně vypracované, moc děkuju.

Fotky zde