Nebílovy-Bezděz-Hradčanské stěny s Erin Salston

Před pár měsíci dorazila do sbírky Erin Salston Young, Rich and Beautiful. Je to jedna z prvních Erinek vůbec, s tváří Erin 1.0, prostě z těch Erinek co vypadají trošičku jako divoženky. Tahle mi připomíná zpěvačku Janu Kratochvílovou a při pohledu na ni mi naskakuje v hlavě její song V stínu kapradiny spal ... 

Dorazila nahá a (jak mě prodejce upozornil předem) s lehce zažloutlým tělem. Sbalila jsem ji hned na tři letní výlety a všechny byly zajímavé. Mezi druhým a třetím výletem jsem jí zkusila napatlat ten zažloutlý dekolt Akneroxidem a docela to pomohlo. A teď už k výletům:

Nebílovy

V Nebílovech na Plzeňsku stojí zámek, byl hodně zchátralý a postupně se dává dohromady. Představte si ze čtyř stran obestavěný dvůr, ta přední strana  je opravená a ta zadní je zakonzervovaná a na svou opravu ještě čeká. V té opravené části jsme absolvovali prohlídku, zlatý hřeb byl taneční sál s malbami pana Tuvory z 18.století. Ten, kdo někdy navštívil i lovecký zámeček Kozel, tak jeho malby zná, ale taneční sál v Nebílovech je úžasné místo. V albu (odkaz Další fotky zde) jsou fotky z celé prohlídky, tak mrkněte.

V té zadní dosud neopravené části byla výstava panenek. I to byl zážitek - rozbité podlahy, po stěnách zbytky maleb také od Tuvory, možná smíchané s trochou plísně, do toho sbírka klasických panenek, dobového oblečení a kočárků, přišlo mi to dohromady jako lehký bizár, podrobné fotky jsou také v albu.

Za zámkem je zahrada, kde obnovují růžový sad s historickými odrůdami růží a tady  mezi růžemi jsem konečně nafotila i Erinku.

Bezděz

Bezděz je jeden z královských hradů, kam se leze kolmo vzhůru. Nastoupíte dole u zbytků prvního hradního opevnění, a pak už funíte kolem kapliček Křížové cesty a prolézáte zbytky dalších hradeb a nad vámi se tyčí věže Bezdězu. Počasí na ten výšlap jsme měli ideální - 30 ve stínu - takže jsem byla opravdu ráda, že cestou můžu alespoň chvílemi předstírat nějaké to focení a trochu si vydechnout. Ale hrad je monumentální, krásná byla gotická kaple i výhledy do kraje. Ráda čtu detektivky od Vondrušky o fiktivním královském prokurátorovi Oldřichovi z Chlumu, který dohlížel na stavbu právě tohoto hradu a bydlel tu i s ostatními hrdiny této ságy. No při četbě těch knížek mě nějak nikdy nenapadlo představit si, jak se lidi na ten Bezděz dostávali a co všechno museli tahat nahoru na stavbu i na běžný provoz hradu.

Hradčanské stěny

Vydali jsme se naučnou stezkou podél pískovcových Hradčanských stěn na Ralsku. Erin se koukla do lesa, prohlédla si pískovcové balvany, pročetla informační tabule a užívala si toho, že má už zase krk víceméně bez zažloutlého nádechu.

Další fotky zde 

Výstava panenek v Rudné 2022

Stihli jste návštěvu letošní výstavy panenek v Rudné? Ne? Tak si můžete alespoň projít fotky. Vystavovaly Erika, Molendrix, Benazir, Sky a Peja. Mezi novinkami byly panenky ve stylu karnevalu v Benátkách, princezny s Jiříkem z pohádky Zlatovláska, líbily se mi i vlastní tvorba autorek i originální sběratelské panenky. Tak si to užijte.

Další fotky zde

Zapomenuté fotky z loňských výletů

Někdy si tak jedu na výlet a fotím Barbuchy, a pak ty fotky zůstanou ve foťáku, na kartě nebo jen stažené a nezpracované v počítači. Že bych v tom někdy udělala důkladný pořádek, to opravdu nehrozí, ale alespoň pár z nich chci  vystavit v tomhle blogu:

Vloni jsme se toulali na Pálavě a zajeli jsme i do Mikulova. Mají tam mimo jiné i krásné jeskyně a geologický park. V parku jsem tehdy fotila BMR Mbili v šatech od Ivy K.

Byli jsme i v Lednicko-Valtickém areálu a na fotkách z parku ve Valticích je  Bath Boutique Barbie v dalším krásném ohozu od Ivy K.

Vloni jsme se toulali i v Pošumaví a na hradě Klenová jsem fotila znovu obě Barbuchy - BMR i Bath Boutique Barbie.

Další fotky z Mikulova, Valtic a Klenové ZDE 

Také jsme vyrazili do Brd ke Smaragdovému jezírku a doprovodila nás tam Barbie extra #4, ta s pihovatou tváří a s modrým hárem. Myslím, že typ tváře by mohla být Kim. Připutovala ke mně jen její hlavička, tak vyfasovala pohyblivé tělo MTM. Modrovlasatice nás doprovodila i na výlet s Erikou do Prokopského údolí, Erika nám předvedla, jaký krásný kousek přírody ještě pořád z Prokopáku zůstal.

Další fotky z Brd a Prokopáku ZDE 

Na loňský den otevřených zahrad jsme se podívali do botanické zahrady v Teplicích a na tvrz v Divicích a jela s námi Srdíčková Barbie. Je to jedna z těch Millie, které jsem vzala na milost. A také je to novinka (taková ta novinka, kdy mi sedí v poličce už dva roky, ale na blog se její fotky dostaly až teď).

Další fotky ze dne otevřených zahrad 2021 ZDE 

Čarodějnice ve skalách

Kterou panenku si vezmete s sebou na focení, když je zrovna 30.dubna? Ano, správně, nejlépe čarodějnici. Sbalila jsem na výlet do pískovcových skal jednak Minervu McGonagallovou a jednak Bellatrix Lestrangovou, focení se odehrálo cestou na Drábské světničky a musím říct, že čarodějky měly u kolemjdoucích turistů celkem úspěch, někteří si je nafotili zpovzdálí, někteří  po dohodě i zblízka a padla i jedna nezapomenutelná hláška: "Paní a budete je taky upalovat?"  Ne milé děti a vážení turisté, nebudu je upalovat, jsou to sběratelské kousky a mě prosím také neupalujte, díky :-) 

Další fotky zde

Nová Navia Phan a nové šaty s podšívkou

Navia Phan je celkem nová postava u Integrity Toys, první vyšla v řadě Meteor v roce 2020 a druhá 2021. Nemá tu klasickou naprčenou modelkovskou tvář, jako třeba Agnes nebo Giselle, ta první Navia Phan Coming Out působí něžným, zasněným dojmem. Pokukovala jsem po ní dlouho a nakonec dorazila nahá. 

Na posledním panenkářském kafi mi Jana Janáčková osvětlila jednu šicí záhadu - kudy na vypodšívkované šaty bez rukávů. Saka a kabátky s podšívkou už docela zvládám, fígl je v sešití a protočení přes rukávy a obrácení z rubu na líc třeba přes dolní zadní okraj, jenže kudy protočit šaty, které rukávy nemají, a právě průramek a výstřih jsou ta místa, která nejvíc potřebují začistit. Jana na to přišla a dokonce přinesla praktickou ukázku - rozešité šaty na panenku, a mohla jsem si zkusit, že to správné místo a ten správný fígl jsou nárameníkové švy a z rubu na líc pak obracet přes zadní šev se zapínáním. Doma jsem to hned musela vyzkoušet  a Navia vyfasovala nové šaty s vypodšívkovaným živůtkem.

Další fotky zde

Vesna a Morana

Na FB na mě vyskočila vzpomínková fotka Rory Riota z jarního příběhu o Vesně, Moraně, Mrazu a Amorovi (hádejte, kdo byl Amor, jasně, Riot). 

A tak jsem příběh vzala a otitulkovala a tady je.

Co že jsem to tenkrát před sedmi lety o příběhu psala?

Chci vám ukázat fotky z dalšího výletu, tentokrát na Křivoklátsko. Chtěli jsme projít rezervaci červených tisů U Eremita a s sebou jsem táhla dvě Barbie a dva Integriťáky s nejasným záměrem nafotit něco o tom, jak zima končí a jaro začíná (ano, velmi neotřelé téma, zvlášť teď, já vím). V kopcích nad Roztoky u Křivoklátu jsem ale skoro nemohla uvěřit svým očím: byl tam slušný sněhový poprašek, asi poslední ve středních Čechách. Ukecala jsem Honzu, abychom zastavili, nejvíc zapůsobil argument, že když si hlavní focení Barbuch odbudu zde na jednom místě mezi dvěma pařezy, tak už zdaleka nebudu tolik blbnout dole u Berounky. Argument byl uznán a já nadšeně vyrazila směrem k zasněženým pařezům. Vzápětí se ale projevily nevýhody celé akce. Jak poslední sníh zvolna odtával, tak v lese pršelo ze stromů, všechno bylo nacucané jak houba a jak jsem tak poskakovala kolem pařezu, tak hrozilo, že pokud uklouznu na mokrém listí, pojedu po zadku až dolů k řece. Pak začal stávkovat foťák. On občas moc přemýšlí a když jednou usoudí, že má zaostřit půl metru před focený objekt nebo na horizont tak si tu ideu nedá jen tak vymluvit. Normálně to chce pět minut nadávání a mačkání tlačítek, ale dělejte to, když vám prší ze stromu za krk a na pařezu moknou velevzácné sběratelské Barbuchy. Nakonec se jakžtakž podařilo a výsledek můžete vidět na fotkách.
S focením Barbuch dole u Berounky už jsem řádila jen průměrně, ale zas jsem fotila řeku a tisy, celý průchod rezervací U Eremita je úzká skalnatá stezka ve svahu nad řekou Berounkou, kdy nevíte, jestli dřív koukat na řeku, na skály nebo na bizarně pokroucené tisy. Jinak nějaký třeskutý děj nebo snad dokonce zápletku dnes nečekejte a omlouvám se za množství fotek.

A teď už osoby a obsazení:

Vesna - podle slovníku personifikace jara u starých Slovanů. Hraje jí Barbie Basic Jeans Steffie, už jsem ji fotila jako dívčinu ze vsi, když jsem se pokoušela pro Babakatí soutěž ztvárnit lidovou píseň Okolo Hradce, ale na mém blogu se ještě neobjevila. Celkem stylově si půjčila šaty od I dream of Spring (tu jsem nechtěla brát, protože mi na dialogy se setřičkou Moranou připadala se svou tvářičkou Generation Girl až moc rozesmátá).

Morana - personifikace zimy, ledu a zmaru, také u starých Slovanů. Hraje ji Holiday Vision AA. Ta připutovala v únoru, mám ji kompletní včetně šatů a radost z ní mám obrovskou, protože ke mě cestovala skoro tři měsíce a už jsem ji málem odepsala jako ztracenou. Vypárala jsem ji ze šatů (vypadají s tím kožichem moc krásně, ale zadní díl sukně je vlastně jen vyztužená spodnička a šaty jsou s kabátem sešité dohromady), má na sobě lehce upravený svůj originální oblek a (opět stylově) patří ke Goddeskám.

Amor - tenhle bůh lásky pochází od Řeků (u Slovanů jsem našla zas jen ženskou - Ladu), ale za ta léta je v našich zeměpisných šířkách profláknutý ažaž. Hraje ho Rory Riot Llewelyn od Integrity Toys. A protože, jak pravila na barbuším kafi Vlaďka, je to celý Michal Penk (zpěvák z osmdesátých), tak v civilu je to u mě Míša.

Mráz - věřili byste tomu, že i personifikace mrazu a vůbec všech zimních potíží se zásobováním a teplem byla u Slovanů vždycky ženská, tedy Morana? Pěkná nespravedlnost. Ale Mráz zamilovaný do ledovky Morany jsem potřebovala a mytologii z dalších kulturních okruhů jsem do toho tahat nechtěla, tak je to prostě Mráz, pán Mrazu nebo Mrazík. Hraje ho Integriťák Tony Manero z Horečky sobotní noci. 

Fotopříběh ZDE

(jako vždycky jsou fotky v albu Google, klepněte na odkaz a listování šipkami)