A je tu. Výstava panenek v Rudné. K vidění jsou Barbie, Tonner, BJD, originály i vlastní tvorba. Výstavu uspořádaly dámy Erika, Molendrix, Benazir, Sky, Peja a další, a opět bylo na co se dívat. Zítra je poslední možnost, tak to nepropásněte. Fotky jsou v galerii, ale všechno prostě nafotit nejde, tak to berte jako ochutnávku.
První pokus o výlet na Okoř jsem podnikla kdysi jako studentka. Vyrazili jsme tenkrát na Smíchovské nádraží a u pokladny se dověděli, že vlak tímhle směrem vyráží z dalšího přidruženého nádraží o kousek dál (netuším, jestli na Smícháči ještě existuje, nikdy předtím ani potom jsem odtamtud jet nezkoušela). Když jsme konečně našli příslušné nástupiště na příslušném nádraží, nebyla tam nikde ani noha a po pár minutách obcházení se nám snesl k nohám cár papíru, na kterém se hovořilo o výluce na trati směr Okoř. Tak jsme to vzdali. Další pokus o pár let později už v sobě neměl takový osobitý apel, prostě a prozaicky dorazili jsme k hradu a měli zavřeno. Až teď to konečně vyšlo. S sebou jsem měla Kamilku (Lady Camille, už s námi courala po Průhonicích) a přetěleného upíra Emmetta. Ten teda nejel jako upír, ale jako šerif, protože mi celý výlet zněla v uších známá odrhovačka:
Na Okoř je cesta jako žádná ze sta,
vroubená je stromama.
Když jdu po ní v létě samoten ve světě,
sotva pletu nohama.
Na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad, jako hrad.
Trempi se tam sešli, hladoví a ušlí,
začli sobě notovat.
Na hradě Okoři světla už nehoří,
Bílá paní šla už dávno spát.
Ta měla ve zvyku dle svého budíku
o půlnoci chodit strašívat.
Od těch dob co jsou tam trampové nesmí z hradu pryč.
A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí,
on jí sebral od komnaty klíč.
Jednoho dne zrána roznesla se zpráva,
že byl Okoř vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes,
nikdo nebyl dopaden.
Šerif hrál celou noc mariáš s Bílou paní v kostnici.
Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal,
dostal z toho zimnici.
Momentálně je fototruhla obsazená - měřím a stříhám na ní látky na projekty z online kurzu šití, takže trvalo měsíc, než jsem ji uklidila a postavila na ní něco jako kostnici. Pokud možno útulnou, aby se tam Bílé paní dobře strašilo. Vím o poznámkách k setnutým hlavám u blogu o přetělování upírů, ale já si tu písničku pro děti o Okoři nevymyslela, tak snad to vydržíte.
Dorazil další balíček svetříků a šatů na Integritky a Barbie od Ivy K. A to je velká radost. Přebírala jsem se v tom, zkoušela, převlékala a došlo i na focení. Tak se pokochejte.
Camillu mám už dlouho v přihrádce top ten Mackie. Patří do Portrait Collection 2002, ta obsahuje tři Barbie: Lady Camillu, Duchess Emu a Mademoiselle Isabel, mají představovat dámy na obraze, krabička vlastně tvoří mohutně zdobený rám a pozadí.
Kdysi jsem ji potkala nahou na ebay a skončila u mě. I když jsem si ji nedovedla představit v hrací partě s těmi jejími lokýnkami, sehnala jsem pro ni pivotal tělo, a teď zdobí poličku opřená o Aragorna.
Dnes s námi vyrazila do pomalu rozkvétajících Průhonic, do Obory k rybníkům, na sobě dlouhé černé šaty, které jsem kdysi šila.
Doma jsem ji pak nafotila ještě v pokojíčku na fototruhle, a tam je naparáděná do bílých šatiček od Ivy Kuciánové. V pátek totiž dorazila obálka s další dávkou krásných dokonalých šatů od Ivy, takže už víte, o čem bude další focení, zatím jenom tahle malá ochutnávka.
Že mám ráda holky na kloubíkách je o mně známo. Ovšem nějaké ty sběratelské touhy po přetělených pohyblivých Mattelácích jsem si musela nechat zajít, kloubový Ken je celkem vzácnost, jenom dva jsem za ta léta přehazovala, byl to DOTW Japan a Dempsey, a pár kluků, třeba BB, ke mně dorazilo už po přetělení . Ovšem v první řadě BMR se objevilo něco nevídaného - hned dva Kenové na úplně novém klučičím MadeToMove těle.
Pak jsem narazila na informaci, že dlouhovlasý blonďák Fashionistas 138 (tělo prkno) má stejný odstín jako vozíčkář (tělo MTM). První myšlenka, která se mi prohnala hlavou, byla, že je fakt docela divné, když zrovna Barbie a Kenové na vozíčku mají ta vůbec nejpohyblivější těla MTM, pak jsem na FB narazila na diskusi, kdy to taky někoho napadlo, napsal o tom status, a následně mu bylo spíláno, nebudu to radši rozebírat.
Je mi dost líto, že vozíčkář má jen gumové vlasy, jinak by i on v partě určitě zakotvil. Další věc, která je mi líto, je, že starší plážový Blaine má jiné nasazení hlavy na krk než to nové MTM, takže bude asi prknem navždy. 138 se mi po přetělení moc líbí, u holek MTM tělo strpím, zdá se mi skvělé na focení, ale vzhledově byly původní Fashionistas hezčí, ovšem u kluků je MTM jiná káva - tam to snese srovnání i s chlapy od IT a možnosti pro focení jsou také skvělé.
Pak jsem přemýšlela, jestli by nešli nějak využít i Kenové z první řady BMR, a vzpomněla jsem si, jak jsem nedávno uklízela chlapy z Twillight po focení k 60.výročí zrození Kena. První Edward je s Bellou ve vitrínce, ale doktor Cullen, Emmett, Jacob i můj druhý Edward bydlí v krabicích, protože jsou sice krásní, povedení, podoba by tu byla, ale vzhledem k pohyblivosti se hodí maximálně do té vitrínky. Vytáhla jsem je, porovnala odstíny, zjistila, že celkem sedí, a pak už zbývalo jen narazit na ten správný výprodej první řady BMR. Když krabice dorazila, zahrála jsem si na Frankensteina, setla tři BMR co potravu pro upíry a výsledek vidíte na pár rychlofotkách. A ještě vážně uvažuju o tom, že bych přehodila i vlkodlaka Jacoba, když ho teď srovnávám s klanem Cullenů, působí trochu schlíple, co říkáte?
S výlety je to poněkud nahnuté. Ale i když jsme teď zavření ve městě, je tu alespoň spousta parků a lesoparků. Takže když už to doma nejde vydržet a člověk musí vystrčit nos, je přece jenom kam alespoň trochu vypadnout. Minulý týden jsme se toulali kolem Hostivařské přehrady. S sebou jsem měla Fallen Angel, má nové tělo z Wish, tak pořád zkoumám, jestli je lepší nebo horší než MTM. Zatím jsem celkem spokojená, možná jí jednou seženu ještě něco lepšího, Angelka si to zaslouží.
Dneska jsme vyrazili do Modřanské rokle a s sebou jsem měla zrzečku Fashionistas 122, tvář Daya, zrzku vždycky můžu a na téhle tváři nějak poslední dobou ujíždím. Rokle je krásné místo - les, potok, rybníky, studánky a na konci cesty jsme objevili fialkovou louku.
Nakonec se holky sešly v novém pokojíčku na fototruhle na velikonoční svačinu, podívat se přišla i Kenzie a blonďatá Daya - kuchařka - ze zářijových výletů po Krkonoších.
A dodatečně ještě pár fotek z procházky do Malešického lesoparku na pondělí velikonoční s Holiday 2010.
Přeju všem krásné Velikonoce a ať už ten současný divný blázinec brzy skončí.
Už 60 let uplynulo od chvíle, kdy se do obchodů poprvé dostal Ken od Mattela. Na FB se objevila výzva nafotit k tomuto výročí všechny své Keny. A tak jsem našla po krabicích a poličkách alespoň většinu svých sběratelských i památečních playline Keňáků, pořídila hromadné foto a dala ho (lehce po termínu) na fb.
Jestli vás zajímají detailní fotky celé party tak tady jsou. A přihodila jsem i své tři krabicové - Harley Davidsona, krále z pohádkové svatby a krále z Krystalové jeskyně. Dodatečně jsem ještě přihodila trojici BTS kluků, dalšího dlouhovlasého Harley Davidsona, Steva Trevora ze setu WW84 Wonder Woman, který v týdnu dorazil a opravdu se mi líbí, a taky ševce Dereka z 12 tančících princezen. Ten v přehledu nemůže chybět, protože to byl vůbec první pohyblivý Ken, který u mě začal bydlet, a oddřel teda chudák úplně všechno od kovboje po tanečního mistra. Přehled i s novinkami (a resty) je v albu Kenové
Jestli se chcete podívat na detaily, tak
Tak co je nového:
Moc se mi zalíbila playline Barbie povolání - paleontoložka, Goddess blondýnka se zelenýma očima. V hrací partě zakotvila až na druhý pokus, protože když jsem tu první vydolovala z krabice, měla jedno oko natištěné těsně u nosu a to druhé, no prostě úplně jinde. Ta druhá vyfasovala nedávno MTM a na fotkách předvádí novou pletenou bundu a svetřík. To mi zbylo klubko žinylkové vlny a přemýšlela jsem, co s ním, nakonec jsem našla návod na bundu, trochu jsem si ho upravila, všila zkrácený zip a s pomocí korálků vyrobila šňůrky na stažení kapuce. Ta bunda je taková trochu sanktusácká a trochu jak pro medvídka, ale udělejte něco pro Barbie z žinylky, která se plete na šestkách jehlicích. Svetřík se zeleného melíru už jsem pletla potřetí, ale zkusila jsem větší a výraznější díry, každopádně je to poslední pokus, tahle vlna došla.
Další modrý svetřík předvádí Holiday 2010, i na něm se uplatnily korálky, tentokrát jako zapínání. Návod mám od Eriky. Pro holky jsem zas jednou postavila pokojíček a rovnou jsem použila nový moderní stolek, který konečně dostal druhý nátěr.
Do pokojíčku se pak nastěhovala trojice holek, která se podělila o nová kloubová těla z Wish - Ali. Fallen Angel, Jane Voulturi a novinka - Lea Princess Ballerina - Purple Dress - Kayla/Lea z roku 2012. Vždycky jsem měla problém sehnat světlé tělo, tady mám spíš opačný, alespoň pro Leu by mohlo být o tón tmavší, ale ve skutečnosti to vypadá o dost líp než na fotkách. Nakoukl i Ryan, což je další novinka mezi Keny v hrací partě.
A na závěr jeden můj splněný sběratelský sen - podařilo se mi sehnat Midnight Moon Princess, je to Mackie, křehká, jemná a tajemná. Krabka už byla načatá, na což mě prodejce upozorňoval, tak jsem alespoň neměla zábrany ji vybalit a umístit do vitrínky.
PS
Jestli to někoho pobaví, tak ta bunda z žinylky, byl teda fakt mučivý tvůrčí proces:
Rantly jsou z glorie, takže jehlice 1 a žinylka dle návodu na obalu 6. Navíc jsem v šuplíku vzala Glorii, o které jsem si myslela, že je to tmavě hnědá, začínala jsem večer, a když jsem měla upletený kus, všimla jsem si ráno na světle, že je dofialova, tak už jsem to nechala tak, galanterky jsou teď stejně zavřené. Pak mi při zkracování zipu vyletěl jezdec a rvala jsem ho tam půl hodiny zpátky, pak jsem si zlomila nehet, jak jsem přenášela horní zarážku, pak mi připadalo, že by celé bundě udělaly dobře zdrhovadla na kapuce, tak jsem hledala vhodné korálky po všech krabicích (to ale zas udělalo velkou radost kočkám, Ness jsem našla zabořenou v krabici do půl těla a Mau jsem odchytla a sebrala jí pytlík kožešinových kuliček od čumáku), pak nastoupil Honza a vrtačkou mi zkrátil úchyt od zipu, což dopadlo dobře, ale zase jsem neměla žádný lak na zkráceného jezdce, takže je oprýskaný ... Njn jsou to hlouposti, kterých se chytáme, abychom nepropadli depce. Jak to krásně vystihla jedna známá: ten okolní divnej svět přetloukáme vlastním mikrosvětem .....
Vypadá to, že od pondělí budeme zase zavření doma. Chtělo to alespoň malý profylaktický výlet do opuštěných končin, takže jsme si obešli pár sochařských děl Václava Levého, vytesal je do pískovců nad Tupadly a Želízy v 19.století. Nejznámější jsou asi jeho Čertovy hlavy, fotky z dávného výletu na ně s Flávaskou a Pierrem si můžete prohlédnout ZDE.
Dnes jsme se šli podívat na Hada, Sfingu a Harfenici a doprovodila nás Peacock Barbie - pávice z hrací party. Mám ráda její potutelný úsměv a kočičí oči. Půjčila si kožíšek od Andy (ta má své zkušenosti, taky už s námi jednou courala v sychravém počasí, i když kolem Berounky). Obešli jsme Hada, Harfenici i pár dalších pískovcových skalisek, sestoupili po žluté k říčce Liběchovce a po blátě a ledu jsme podél ní doklouzali zpátky do Tupadel. Uf, nejmíň týden mi turistika chybět nebude.
Ve foťáku jsem našla ještě fotky z procházky s touhle Paví princeznou do Čimického háje na začátku roku. Vyrazili jsme pozdě, už se pomalu stmívalo a světlo stálo za houby, těch pár jakžtakž koukatelných fotek je na konci alba.
Čas od času se pokouším na své Barbie a Integritky šít, plést a háčkovat. Ale jsou hranice, za které se prostě nedostanu. Daleko za touhle mou hranicí je tvorba Ivy Kuciánové. Precizně uháčkované a upletené věci z tenoučké příze, vymáklý střih, krásné vzory, vypracované detaily .....
Tenhle týden mi od ní dorazila už druhá várka oblečení. Iva se vždycky zeptá, pro koho to oblečení bude, vždycky odpovím, že pro Integritky, ale ty šaty a svetříky pak většinou sedí nejen na IT, ale i na Barbie. Rychlopřehlídku jsem si udělala už první večer poté, co balíček dorazil, to je hned ta první fotka, \a dneska jsem nafotila všechny šaty, co od Ivy mám.
A v albu je i malý kvíz - vždycky u modelky/modela je první fotka s otazníkem, a na další je popisek o jakou kočku/kocoura jde.
