Podzim a hospoda

Z trojice Fashionistas, která se předváděla na gauči u první fototapety, zbývá představit číslo 147. Od Loučeně vede naučná stezka svatojiřským lesem a na tu stezku podzimní přírodou nás doprovodila. 

Na sobě má svetr a džínovou sukni, oboje mé výroby. A i když se profi švadleny budou za břicho popadat, jsem na tu sukni docela hrdá. To mě totiž zase ukecali z Knižního klubu, abych se jim upsala za člena na další dva roky. A podmínkou je, že si musíte koupit knížku za každé období, co platí katalog. I listovala jsem nabídkou a nakonec u nás doma přistála kniha o konstrukci střihů (Lenka Velebová Střihněte si na šaty). Vytáhla jsem si obrázky džínových sukní na Pinterestu, tahle mě zaujala, i sestavila jsem si na ni střih dle návodu. A kupodivu vyšlo to hned napoprvé, nic se nemuselo párat, přešívat ....  

Po návratu z výletu si zašla 147 do hospody na fototruhle. Je to poprvé v mém životě, kdy panenky můžou do hospody a já ne, tak ať si to užijou. Do hospody dorazily všechny holky z hrací party, které momentálně seděli na poličkách v první řadě a na sobě měly mnou uštrikovaný svetr. Jsou mezi nimi i dvě novinky:

Jane Volturi tvář Kayla
Jde o postavu z Twilight. Filmy jsem viděla, hlavně u těch prvních jsem se nemohla zbavit dojmu, že v příběhu jde hlavně o to, kdo hlavní hrdinku Bellu kousne dřív, jestli upír nebo vlkodlak, ale panenky podle této ságy jsou prostě nádherné. Jane mám dvakrát a pro druhou jsem dlouho sháněla tělíčko, protože jako správná upírka je to bledule. Nakonec vyfasovala drobnější tělo z Aliexpres a líbí se mi na něm. Jen ten svetr na ní trošičku plandá. 

Summer z psaníčka z prvních Fashionistas
Tuhle Summer už jsem ve sbírce měla, ale nakonec posloužila jako dárkyně kloubíků, jenže se mi po ní začalo stýskat. Před pár měsíci se objevila znovu v setu panenek, který jsem za levno koupila, měla poškozený obličej. Vyhrabala jsem původní hlavičku a zkombinovala novou Summer a ta už zůstává v hrací partě. Na konci alba můžete vidět jak vypadal originál v krabici, je tam i přehled Barbie z Twilight, ty poslední 2 fotky nejsou moje.

Fotky zde

Červené blato a rande na fototruhle

V září se nám podařilo vypadnout i na pár dnů do Třeboně. A na výlet na Červené blato u Třeboně nás doprovodila Fashionistas 145, roztomilá pihatá Mbili, mohli jste ji vidět blbnout na gauči tady na konci fotoalba. Chtěla jsem ji nafotit ještě někde v podzimní přírodě, ale vzhledem k situaci to teda moc nevidím. Tak jsem vyhrabala další fotoplátno, tentokrát s podzimní tématikou, a můžete se podívat alespoň na rande na fototruhle. Mbilča tu randila s novým přírůstkem ve sbírce, klukem od Integrity Toys, je to Ace McFly - Edge of Night Convention 2013. Dorazil nahý, takže jsem mu spíchla džíny, vytiskla boty a bundu si půjčil.

Ještě něco k tomu svetru, co má na sobě Mbili na fototruhle, vím, že je bláznivý. Dostala jsem totiž od kamarádky tašku se zbytky různých melírovaných vln a z jednoho toho zbytku jsem upletla tenhle svetřík. Takže ano, je nápadný, je bláznivý, ale žádný další takový na světě není, protože mi z téhle vlny zbyly jen cca 2 metry. 

Další fotky zde

BMR Mbili na hradě Lopata

 BMR kolekci už asi zaregistrovali úplně všichni kdo se alespoň trochu zajímají o Barbie. První řada mě nadchla a nebyla jsem sama. Z holek se mi asi nejvíc líbí BMR Mbili s copánkovými vlasy. Má i přijatelný ohoz - slušně provedený cyklistický dres. Copánky má málo Barbie, napadají mě dvě Happy D z Flávas, takový lehký náběh na copánky má ještě princezna Inků, princezna Egypta a jedna z Harley Davidson, letos se objevila ještě Jean-Michel Basquiat Barbie, ale zástupy to opravdu nejsou. Z téhle Mbili dělají opravdu krásný nevšední kousek. Zakotvily u mě postupně dvě, jedné jsem rozpustila vlasy a ta nás také doprovodila na hrad Lopata. 
Hrad Lopata patří k zakletým výletům - to jsou takové výlety, kam se chystáte léta a vždycky do toho něco vleze. Letos jsme to zkoušeli dvakrát - poprvé jsme skončili na nedalekém zámku Kozel a podruhé to konečně po letech vyšlo, kouzlo zlomeno.

Na dalších fotkách jsou holky na sofátku - viděla jsem klasicistní sofa s opěradly ve tvaru labutí pro větší panenky,  velikost cca Tonner a větší BJD, pak jsem viděla párkrát něco podobného i pro lidi jako starožitnost, a tak jsme loni na truhlání začali vyrábět sofa pro Barbie 1:6 a bylo to peklo: opěradla, labutí i ty dolní, jsme dělali na CNC, ale narvat ten tvar do programu, aby to trochu vypadalo, byla práce na dvě odpoledne, a to už jsme si dělali nákres na průsvitku a přikládali ji k obrazovce CNC, a pořád jsme kontrolovali, jestli ty patvary alespoň trochu sedí. Samotné opěrky jsem brousila ručně na káče a pořád měřila, jestli k těm labutím ještě pořád pasují. Nožky a sedák jsou z dubu, se kterým jsme dělali poprvé, takže jsem neodhadla, jak moc je háklivý na broušení v řezu. Ke konci už jsem nahlas kvílela, že kdyby mě ještě někdy napadlo dělat sofa s labutěmi a řekla jsem to nahlas, tak ať mě někdo prosím radši bací prknem. Pak přišel covid, kurzy se zrušily, ale teď jsme se konečně zvetili a spasovali dohromady opěradla, područky a spodek. Ještě je na něm spousta práce - musím ho dočistit šmirglem, přemýšlím o povrchové úpravě (lak nebo palisandr), ale dílnu už kvůli němu nepotřebujeme.

Až bude úplně hotové, bude to chtít princeznu, ale teď na sofátku pózuje jednak Mbili a jednak Daya z výletů po Krkonoších. Obě mají nové háčkované šatičky z dílny Ivy Kuciánové - ty jsou opravdu nádherné a precizně vypracované, moc děkuju.

Fotky zde

Krkonošské vodopády s kuchařkou.

Nedávno přidal Lubo na fb odkaz na sérii fotek z instagramu, která se snaží doložit úpadek Barbie v posledních letech, vždycky vlevo krásná fotka starší Barbie a vpravo ta úpadková. S tím úpadkem Barbie moc nesouhlasím, na fb jsem napsala:
Mně to přijde strašně manipulativní, řadu z těch panenek mám (zleva i zprava) a nejde přehlédnout, že se autor hodně snažil vybrat doleva ty hezké fotky a doprava ty ostatní. Například Karl tvář se dá snadno nafotit tak, že vychází úplně příšerně. Také mi přijde úsměvné, když něco kritizuje, ale je to přitom v politice u Mattelů už dávno, i v těch pro něj "zlatých" letech, se kterými ten "prohnilý" dnešek srovnává: Mattel vyrobil za celou svou éru asi tak 15-20 chlapů, kteří stojí za sbírání, zbytek byl vyšťavený, prkenný a nerealistický odjakživa. Dtto plastové šperky - znáte někdo někoho, kdo by si pověsil do ucha něco takového, jako má Western Fun Nia (1990)? Nebo Animal Loving Nikky (1989)? Problém je, že na náušnici má Barbie v uchu cosi, co připomíná díru po granátu, ale tu tam měla vždycky. Co se týká kvality šatů, ano, ale i dřív byla řada ohozů, které byly prostě hrozné, i u sběratelských. Dál co píše o Fashion Fever - jo super řada, ale prakticky všechny Mackie byly na jedno brdo. A kolik jich bylo? Nechce se mi to počítat, ale dnešních Fashionistas je už přes 150, takže logicky se v nich najde víc propadáků, ale i víc těch top (třeba 100, kterou ukazuje jako odstrašující, mám já moc ráda). S čím souhlasím je častá křivá malba, to je hodně obtěžující.

Ale stejně mi to nějak leží v hlavě. Tím spíš, že i letos se nám podařilo vypadnout na dovolenou a s sebou do Krkonoš jsem táhla jednu z těch zatracovaných moderních - šéfkuchařku z playline sady can be. Mám jednak originál a chmátla jsem i po přetělené na MTM, srovnání máte na posledních fotkách. Je to blondýnka se zelenýma očima a přijde mi prostě sladká. Její tvář - Daya - je jedna z těch zatracovaných. Kromě kuchařky v originálním provedení u mě bydlí i zrzka fashionistas 122, která je dost vysoko ve frontě na kloubíky a vím ještě o další Daye, kterou bych se nebránila ubytovat - karatistce z neuskutečněné olympiády v Tokyu.

Já ten hlavní rozdíl mezi minulými a současnými Barbie vidím v tom, že dřív to byly prostě panenky nedostižný ideál krásy, ke kterým se má vzhlížet, dneska jsou to daleko častěji holky, které potkáte na ulici.... Za mě má obojí něco do sebe. 

A co si o tom myslíte vy? V čem je podle vás ten hlavní rozdíl mezi Barbie řekněme z přelomu tisíciletí a tou dnešní?

Fotky zde

Slatiňany s novou Kirou a Mackie

Tenhle rok změnil všechno možné a jedna z těch věcí byly i naše schůzky přátel Barbie a Integrity Toys ve Fénixu. Teda v létě jsme se sešli, ale jinak žádná sláva. Takže jsem moc ráda za srpnový "výjezdní Fénix", kdy jsme vyrazili za Janou a Davidem. Po prohlídce (částečné) jejich sbírky (rozsáhlé) následovalo i společné focení  v blízkém fotogenickém parku (hádejte, který to je, jasně, máte to v názvu článku). 

S sebou jsem tentokrát měla ještě nepředstavenou dvojici playline:

Retro Mackie z roku 2009 Barbie Then and now a
zástupkyni Kirušek Movin Groovin Kiru z roku 1998 

Nejdřív jsem je chtěla mít v nějakém tom civilním turistickém oblečení, ale pak jsem jim nechala nablýskané bláznivé šatičky.
Tuhle Mackie mám moc ráda, prodávala se v plavkách, má krásnou klasickou malbu a nevadí mi u ní ani výrazná ofina. Jen náušnice má ta moje daleko nenápadnější, než byl originál, a stejně jako Kira je přehozená na kloubíky (původní Fashionistas). Movin Groovin Kiru jsem sháněla hodně dlouho, líbí se mi na ní pro Kiru trochu netypická malba a záplava vlasů, jak je panenky z devadesátek mívají.

Na konci alba je i pár fotek holek pózujících na fototruhle, tentokrát jsem nestavěla pokojíček, ale jenom rozházela několik kostek po plyši.

Fotky zde

Toulky zahradou s Jude Deveraux

 Pár fotek se sladkou Mackie Jude Deveraux. Fotila jsem už zase v Dendrologické zahradě. Jude je pro mě typická Barbie - sladká, blonďatá, zasněná... 

Fotky zde

  

Fotopozadí a výlet na Kozel se stočtyřicettrojkou

Co se mi zas na letošku líbí jsou fashionistasky, přistálo jich u mě už několik, některé vyfasovaly i kloubíky a s číslem 143 jsme vyrazili na lovecký zámeček Kozel. Kolem zámku je rozsáhlý park s jezírky a velkým rybníkem, v parku jsou tu a tam roztroušené keramické sochy. 

Pak jsem chtěla postavit na fototruhle další pokojíček (ten se nakonec smrsknul na jeden gaučík) a tentokrát je to s novinkou - fotoplátna. Už mi ta bílá plachta, co ji používám místo zdi, připadala nudná a tak jsem si řekla, že udělám pokus a vydala jsem se na Aliexpres a vybrala pár fotopozadí. Z těch, co už dorazily, jsem vybrala francouzské okno s výhledem do lesa (taková malá připomínka podzimu, který už pomalu klepe na dveře). Před oknem na pohovce zapózovaly

Fashionistas 143 - tvář Daisy (chvíli se jí říkalo Karl playline)

ještě unavená z výletu 

Fashionistas 145 - tvář Mbili

v originálním oblečení a na nízkém těle mě nejdřív moc nezaujala, ale má kouzelnou pihovatou tvářičku, melír ve vlasech a na kloubících ožila...

Fashionistas 147 - tvář je nová z roku 2019, ale jak se jmenuje netuším -Fashionistas?, mám ji zatím v albu speciální

tu si teď kupuje kdekdo. Je vážně moc pěkná. Ta moje dorazila s malou rýhou u oka (není naštěstí moc vidět), ale reklamovat ji nebudu, líbí se mi i tak  (když jsem si představila, že by něco tak roztomilého skončilo v tříděném odpadu ...)

Fotky zde

Tenhle rok je takovej divnej

Je to divný rok. Kdybych měla říct jedno slovo, které ho vystihuje, řekla bych stres. Jako když jedete na splašeném koni, to taky neřešíte, kam to jedete a co je kolem, jenom se snažíte udržet v sedle. A vždycky, když už máte pocit, že se vše uklidňuje a vrací se k normálu, kůň hodí zadkem a zas je všechno jinak. Nestěžuju si - práce je a ten virus na K/C jsem nepotkala nebo o tom nevím. A mám teď radost ještě z jedné věci: když začaly ty chronické potíže s blog cz a vyvrcholilo to tím, že blog cz děkuje a k 16.8. končí, měla jsem z toho docela depku, zmizí blogy, které jsem měla ráda, kam jsem ráda chodila číst si o panenkách a prohlížet si fotky. Ale teď se objevují blogy lidí, kteří to nezabalili a blogují vesele dál na jiné platformě a někde už jsou i převedené původní články ze starého blogu.  A tak můžu zase chodit 

ke Zmrzlince  https://uzmrzlinky.blogspot.com/

k Růžence https://ruzena57.blogspot.com/

k LaMiche https://la-micha.blogspot.com/

k Nauriel https://naurielpanenky.blogspot.com/

k Nikky https://nikusiksc.blogspot.com/

k Anawi https://anawibarbie.blogspot.com/

k Silkmilk https://silkmilkdolls.blogspot.com/

k Hanneton https://barbie-hanneton.blogspot.com/

k Ľubovi https://lubino89.blogspot.com/

k Mary https://barbie-in-marys-mini-world.blogspot.com/

k Jitce https://jitacopi.blogspot.com/

k Blance https://feskynadruhou.blogspot.com/

k Hamiše https://hamisa-panenky.blogspot.com/

k babiVěrce  https://babivera8.blogspot.com/ a https://babivera88.blogspot.com/

k Monice https://panenky-barbie-monika.blogspot.com/

......

Jsou bloggerky, které třeba teď nechtějí pokračovat, ale dovolily své blogy zálohovat, takže už jsou převedené

Terra (info od Nikky) https://terradolls2.blogspot.com/

Surfinie  https://surfiniezaloha.blogspot.com

Díky moc! A jestli víte o dalších, prosím písněte do komentářů, díky, díky, díky. Teda ne že by všechno kolem blogování bylo zalité sluncem, na novém blogu občas hledám jak udělat to a ono a asi nejsem sama a taky je mi dost líto, že asi bude pěkných pár super panenkářských blogů, které půjdou do háje úplně (napadá mě třeba Dancas, Viva ... nevím, jestli by měla chuť pokračovat Žíža, Eďa --- doufám, že se objeví Babakat .....) Skoro mám chuť zorganizovat nějakou záchrannou akci na ty opuštěné, ale nevím jak. Nenapadá vás něco? Nabídnout zálohování včetně fotek dokud to jde?

Ale abych jenom neřečnila, v prvním článku na novém blogu jsem slíbila jarní fotky z Dendrologické zahrady, kam jsem se vypravila s Kaylou - Služtičkou z Ostrova. Tak tady jsou a je jich spousta. Vstupenky se na jaře kupovaly pouze přes internet, lidí byla tak třetina, ale Dendrologická zahrada byla tradičně nádherná. Kayla má na sobě malé černé sametové, které jsem jí ušila na jaře a svetřík, který jsem štrikovala už před pár lety: 

Fotky ZDE

Popisky zapnete klepnutím na kolečko s i vpravo nahoře

Toulky s Benettonkami

Během jara se možnost toulek a procházek kvůli koronaviru radikálně smrskla. Jenže co by to bylo za jaro, kdyby si člověk nemohl čichnout alespoň k jednomu rododendronu. A tak se jako cíl cesty zase jednou nabízela Květnice na Petříně - kouzelná zahrádka ve stylu japonských zahrad přilepená k Hladové zdi. A jako bonus je hned vedle růžový sad, kde růže už nasazovaly poupata a místní včely se mohly zbláznit.
S sebou jsem vzala Barbie Benetton Loves Beijing, tedy Barbie miluje Peking (když jsem na ni poprvé narazila, dost dlouho jsem hledala, které město vlastně tahle Barbie miluje). Je to krásná playline Goddess, mám ji v hrací partě a nedávno se mi povedlo sehnat i vitrínkovou v původním oblečení, ta si ještě pořád hoví v krabici. Tato řada Barbie se prodávala v obchodech Benetton, řadí se k Fashion Fever a navrhl ji Bill Greening.

I v tomhle roce se konaly dny otevřených zahrad. Vyrazili jsme a doprovodila nás Barbie loves Benetton Moskva - blonďatá Goddesska s modrozelenýma očima. I ta u mě bydlí jednak ve vitrínce a jednak v hrací partě. Ta druhá dorazila s poškozenými a vytrhanými vlasy, takže jsem ji dala dohromady a přehodila na kloubíky. Na fotkách ji uvidíte v zahradě zámku v Blovicích, hezké místo obklopené vodou s rybníčkem a s potůčky. Jak už to tohle jaro bývá, zmokli jsme, ale mohlo to být i horší.

Z Benetton Loves u mě bydlí kromě Pekingu a Moskvy i Londýn, Berlín, New York, Saint Tropez, Ibiza a Paříž. Vytarasila jsem je zas jednou z krabic a poliček a zkusila doplnit dva výlety ještě hromadným focením všech Benettonek na fototruhle. Při té příležitosti jsem zjistila, že Barbie, kterou jsem kdysi koupila nahou jako Milán, není Milán, ale Rayla princezna Pegasů, tak to berte, že se na ty fotky malinko připletla.

Popisky jsou u fotek, holky jsou zařazené do alb Kayla/Lea, Goddess, Mackie, Lara a Adria.

Díky za návštěvu na novém blogu.

Fotky ZDE

Popisky zapnete klepnutím na kolečko s i vpravo nahoře

Sbohem a šáteček blog cz, vítám vás na blogspot

Už mě blogování přestalo bavit. Tedy blogování na blog cz. Už se ani nepamatuji, kdy tam bylo napsání článku bez problému. Asi nejvíc mi vadilo, že když jsem dala odkaz na článek třeba na fb a někdo na něj klepnul, tak se od jisté doby místo článku objevovaly roztomilosti typu

Vaše připojení není soukromé

Útočníci se mohou pokusit odcizit vaše údaje na webu valentina-panenky.blog.cz (například hesla, zprávy nebo informace o platebních kartách)......

Uznejte, že po takové hlášce by si šel číst o nějakých Barbuchách leda cvok. Poslední hitovka byla, že se nesmí přidávat do článků odkazy, pokud to uděláte, riskujete zablokování vlastního blogu. Kupodivu tohle už mě ani moc nevzrušilo, protože i bez téhle třešinky byl takový blog na dvě věci....