středa 30. prosince 2020

Kabáty.

Kdysi jsem ve FlexTexu zahamounila kus sametové stretchové látky připomínající semiš a kus šedomodrého plyše. Oba kusy poklidně ležely v krabici, jenže letos došlo i na přerovnávání a třídění. A tak jsem z toho zkusila ušít kabát. Střih jsem si upravila podle Belliny bundičky z Twilight ságy a prošmejdila internet, abych si oživila, jak správně stříhat a našívat plyš. Vznikl první bundokabát, jako modelka se osvědčila jogínka Millie, která asistovala při šití a hlavně při zkoušení, a pak nás v kabátu doprovodila i na výlet kolem Vrchlice. 

A protože se mi výsledek líbil a semiše i plyše zbylo celkem dost, zkusila jsem druhý kabát stejného střihu, jen s jiným límcem a lemováním. I ten celkem dopadl a naparádila se do něj i právě přetělená zrzka Daisy Fashionistas 64. 

Tak jsem si řekla do třetice a vyhrabala střih na kabát se šálovým límcem. Byl původně myšlený na prsatice z devadesátek, ale trochu jsem to přizpůsobila a vznikl třetí model. S ním se pochlubila BMR Kira a celou trojici kabátů na fotkách předvádí i Frída a Daisy.

Pak jsem musela zkusit, jak nové kabáty sluší Integritkám a potěšilo mě, že jim víceméně sedí. Kabáty tedy předvedly i tyto dámy od Integrity Toys:
2018 Glitterazi Ellery Eames, Industry ještě nenafocená blondýnka
2018 Industry Soft Focus Jade také ještě nenafocená, hodně mi připomíná pohádkovou Zlobu
2019 Female Icon Dasha d'Amboise tu už jsem na blog fotila, i když ji mám vlastně nejkratší dobu

A když už si kabáty vyzkoušely Barbie i Integritky, musela jsem zkusit, jak sedí na nová Mattelácká těla, takže v posední trojici v kabátech se kromě BMR Kiry objevila
vysoká BMR Millie, tvář je Millie se zavřenou pusinkou, hit první vlny BMR
baculka Fashionistas 71 Teddy Bear, tvář Skipper, sehnala jsem ji nedávno a přemýšlela o kloubíkách pro ni. Nakonec skončila jako baculka, protože se mi v tomhle provedení moc líbí na blogu u LaMichy jako její Michelle.

Tak co říkáte, který plyšák je nejhezčí a na které panence?

Další fotky zde

úterý 22. prosince 2020

Pf 2021 s Lounge Kitties

Jestli mě tenhle rok něco drží v celkem snesitelném duševním rozpoložení, jsou to kromě panenek i kočky. Ty jsou totiž z celé pandemie šťastné a spokojené, protože nás mají tam, kde nás mít chtějí, tedy doma. A tak se za zvuků spokojeného předení účastní homeofficování, kradou nám tužky, blbnou se sluchátky, vymňoukávají si ňamku navrch a okamžitou péči o hýzlík, takže na deprese není čas. 

Loni jsem vyrobila jako péefku koláž z několika fotek, dopsala jsem tam přání a snažila se, aby si v něm každý našel to své. Letos si na něco podobného netroufám, všichni víme jak tenhle rok dopadá. Ale neodpustili jsme si poslední letošní výlet. Vydali jsme se na zříceninu hradu Libštejn, jde se tam kozí stezkou ve svahu nad Berounkou, za celou cestu jsme potkali jen dvojici se psem, kdo by se sem taky táhl dva dny před Štědrým dnem. Zřícenina je kapesní a ladovská. A v batohu jsme sem přinesli trojici Barbie Lounge Kitties, bílou tygřici Mackie, černou panteřici Mbili a skvrnitou leopardici Goddesku. A taky gauč a kousek plyše. Nafotili jsme, vyfuněli zpátky kolem potoka na kozí stezku a doma už nás čekaly naše dvě číči.

Přeju vám i sobě, aby ten další rok byl lepší a aby světlo na konci tunelu nepatřilo rychlíku v protisměru. Opatrujte se a hodně zdraví.

Více fotek zde



sobota 12. prosince 2020

Co je nového

V prosinci jsme se po dlouhé době zas dostali na truhlání. Takže na první fotce vidíte explozi stolečků v různých stádiích dokončení, u nich pózuje pár holek na křesílkách, abyste viděli i velikost,  pro jistotu jsem ty novinky očíslovala:

Číslo 1 jsou desky s intarzií nebo spíš s inkrustací, už jsme je na truhlání dělali, ale tohle je technická vychytávka, díly z CNC jsou vyskládané do misky (také vyjeté z CNC), která dělá druhý tmavý okraj stolku a zároveň má v sobě dírky na nasazení nožek. Nové desky jsou tři a zbývá je navoskovat.

Číslo 2 jsou moderní konferenční stolečky, tenhle typ si objednala Jana s Davidem podle svého stolku pro lidi. Ty už jsou slepené a mají na sobě už i první vrstvu nátěru.

Číslo 3 je stolek, který se podle Míšina zadání má hodit k moderním křesílkům z Aliexpresu  (v jednom -číslo 4 - si na fotce hoví Daya). Tam toho zbývá nejvíc: musíme vyjet ještě dno (to bude stejná deska jako ta horní, jen bez té kulaté díry, na fotce jsem to narafičila ze dvou horních dílů), dovyřezat zbytek nožiček, protože desek máme hned deset kousků, všechno očistit, slepit, namořit ..... A taky do té díry sehnat kolečko plexiskla. Ale mám z nich radost už teď. 

Konečně jsem si přetělila zrzku Fashionistas 64 (číslo 5), tvář Daisy, taky už jich u mě pár bydlí . Jak už jsem psala v minulém článku, poslední Millie MTM z kolekce jogínek jsem prostě nedokázala setnout, ale sehnala jsem ve výprodeji ještě jednu, a ta už posloužila jako dárkyně. Millie zůstává a momentálně na ní špendlím druhou plyšovou bundičku. Afroditka z BB Basics 1 má na sobě třetí z bláznivých svetříků z melírovaných zbytků bavlnek (číslo 6). 

A pak jsem se potkala s Míšou a hádejte jak to dopadlo, donesla jsem si dvě nové Dashi do party Integritek:
Purity Dasha 2013
Female Icon Dasha d'Amboise 2019
opět jsem neodolala, takže Dashi už u mě bydlí tři. Jsou narychlo nafocené na té poslední fotce, a pak v albu.

Pár dalších fotek zde








pondělí 30. listopadu 2020

Kolem Vrchlice s jogínkou Millie

Na to, že tvář Millie moc nemusím, se jich u mě najde celkem dost. Jednu Millie z první čtveřice MTM jsem si nechala, doprovodila nás na Kočičí hrádek. Pak mě zaujala kudrnatka Fashionistas 14, následovaly dárkyně těl MTM jogínka a fotbalistka, a i když by pár holek ještě kloubíky potřebovalo, poslední jogínku ani fotbalistku prostě setnout nedokážu, takže zůstávají v hrací partě.

V krabici se zásobou látek mám kus z FlexTexu, co vypadá jako semiš a mám k němu i kousek plyše. Střih jsem obkreslila podle upíří Belliny bundy a přizpůsobila podle knížky popisující konstrukce střihů a kupodivu, vznikla semišová bundička. 

A tak nás jogínka Millie v nové bundičce doprovodila na procházku údolím Vrchlice u Kutné Hory. Nic moc jsem od té cesty nečekala, jen se projít někde venku, ale nakonec to bylo krásné - cesta trochu připomíná stezku Peklem u Zahrádek, všude kolem je voda, stromy jsou tu obalené břečťanem, prochází se tunely a kolem pobořených mlýnů a na konci cesty je rybník s vodopádem, i když umělým.

Fotky zde



neděle 15. listopadu 2020

Za další Barbie s Earring Magic Midge

Earring Magic Midge už jsem jednou na blog fotila - na jaře, mezi rododendrony. Je z roku 1992, mám ji na MTM těle a dneska jsem ji sbalila, protože se mi povedlo sehnat jednu z mých vytoužených  Mackie a jela jsem si ji vyzvednout do Květnice. A protože u Květnice je velký lesopark, povedla se i další podzimní procházka s Barbie a s focením. Midge se svou ryšavou hřívou zářila mezi podzimními stromy, na sobě měla kabát z dílny Jany Janáčkové.

A jestli vás zajímá, pro kterou Barbie jsme to vyrazili, tak na konci alba jsou její tři fotky a můžete hádat (u těch posledních fotek nejsem autor, ale určitě ji časem podrobně nafotím).

Fotky zde



sobota 31. října 2020

Podzim a hospoda

Z trojice Fashionistas, která se předváděla na gauči u první fototapety, zbývá představit číslo 147. Od Loučeně vede naučná stezka svatojiřským lesem a na tu stezku podzimní přírodou nás doprovodila. 

Na sobě má svetr a džínovou sukni, oboje mé výroby. A i když se profi švadleny budou za břicho popadat, jsem na tu sukni docela hrdá. To mě totiž zase ukecali z Knižního klubu, abych se jim upsala za člena na další dva roky. A podmínkou je, že si musíte koupit knížku za každé období, co platí katalog. I listovala jsem nabídkou a nakonec u nás doma přistála kniha o konstrukci střihů (Lenka Velebová Střihněte si na šaty). Vytáhla jsem si obrázky džínových sukní na Pinterestu, tahle mě zaujala, i sestavila jsem si na ni střih dle návodu. A kupodivu vyšlo to hned napoprvé, nic se nemuselo párat, přešívat ....  

Po návratu z výletu si zašla 147 do hospody na fototruhle. Je to poprvé v mém životě, kdy panenky můžou do hospody a já ne, tak ať si to užijou. Do hospody dorazily všechny holky z hrací party, které momentálně seděli na poličkách v první řadě a na sobě měly mnou uštrikovaný svetr. Jsou mezi nimi i dvě novinky:

Jane Volturi tvář Kayla
Jde o postavu z Twilight. Filmy jsem viděla, hlavně u těch prvních jsem se nemohla zbavit dojmu, že v příběhu jde hlavně o to, kdo hlavní hrdinku Bellu kousne dřív, jestli upír nebo vlkodlak, ale panenky podle této ságy jsou prostě nádherné. Jane mám dvakrát a pro druhou jsem dlouho sháněla tělíčko, protože jako správná upírka je to bledule. Nakonec vyfasovala drobnější tělo z Aliexpres a líbí se mi na něm. Jen ten svetr na ní trošičku plandá. 

Summer z psaníčka z prvních Fashionistas
Tuhle Summer už jsem ve sbírce měla, ale nakonec posloužila jako dárkyně kloubíků, jenže se mi po ní začalo stýskat. Před pár měsíci se objevila znovu v setu panenek, který jsem za levno koupila, měla poškozený obličej. Vyhrabala jsem původní hlavičku a zkombinovala novou Summer a ta už zůstává v hrací partě. Na konci alba můžete vidět jak vypadal originál v krabici, je tam i přehled Barbie z Twilight, ty poslední 2 fotky nejsou moje.

Fotky zde






neděle 18. října 2020

Červené blato a rande na fototruhle

V září se nám podařilo vypadnout i na pár dnů do Třeboně. A na výlet na Červené blato u Třeboně nás doprovodila Fashionistas 145, roztomilá pihatá Mbili, mohli jste ji vidět blbnout na gauči tady na konci fotoalba. Chtěla jsem ji nafotit ještě někde v podzimní přírodě, ale vzhledem k situaci to teda moc nevidím. Tak jsem vyhrabala další fotoplátno, tentokrát s podzimní tématikou, a můžete se podívat alespoň na rande na fototruhle. Mbilča tu randila s novým přírůstkem ve sbírce, klukem od Integrity Toys, je to Ace McFly - Edge of Night Convention 2013. Dorazil nahý, takže jsem mu spíchla džíny, vytiskla boty a bundu si půjčil.

Ještě něco k tomu svetru, co má na sobě Mbili na fototruhle, vím, že je bláznivý. Dostala jsem totiž od kamarádky tašku se zbytky různých melírovaných vln a z jednoho toho zbytku jsem upletla tenhle svetřík. Takže ano, je nápadný, je bláznivý, ale žádný další takový na světě není, protože mi z téhle vlny zbyly jen cca 2 metry. 

Další fotky zde






neděle 4. října 2020

BMR Mbili na hradě Lopata

 BMR kolekci už asi zaregistrovali úplně všichni kdo se alespoň trochu zajímají o Barbie. První řada mě nadchla a nebyla jsem sama. Z holek se mi asi nejvíc líbí BMR Mbili s copánkovými vlasy. Má i přijatelný ohoz - slušně provedený cyklistický dres. Copánky má málo Barbie, napadají mě dvě Happy D z Flávas, takový lehký náběh na copánky má ještě princezna Inků, princezna Egypta a jedna z Harley Davidson, letos se objevila ještě Jean-Michel Basquiat Barbie, ale zástupy to opravdu nejsou. Z téhle Mbili dělají opravdu krásný nevšední kousek. Zakotvily u mě postupně dvě, jedné jsem rozpustila vlasy a ta nás také doprovodila na hrad Lopata. 
Hrad Lopata patří k zakletým výletům - to jsou takové výlety, kam se chystáte léta a vždycky do toho něco vleze. Letos jsme to zkoušeli dvakrát - poprvé jsme skončili na nedalekém zámku Kozel a podruhé to konečně po letech vyšlo, kouzlo zlomeno.

Na dalších fotkách jsou holky na sofátku - viděla jsem klasicistní sofa s opěradly ve tvaru labutí pro větší panenky,  velikost cca Tonner a větší BJD, pak jsem viděla párkrát něco podobného i pro lidi jako starožitnost, a tak jsme loni na truhlání začali vyrábět sofa pro Barbie 1:6 a bylo to peklo: opěradla, labutí i ty dolní, jsme dělali na CNC, ale narvat ten tvar do programu, aby to trochu vypadalo, byla práce na dvě odpoledne, a to už jsme si dělali nákres na průsvitku a přikládali ji k obrazovce CNC, a pořád jsme kontrolovali, jestli ty patvary alespoň trochu sedí. Samotné opěrky jsem brousila ručně na káče a pořád měřila, jestli k těm labutím ještě pořád pasují. Nožky a sedák jsou z dubu, se kterým jsme dělali poprvé, takže jsem neodhadla, jak moc je háklivý na broušení v řezu. Ke konci už jsem nahlas kvílela, že kdyby mě ještě někdy napadlo dělat sofa s labutěmi a řekla jsem to nahlas, tak ať mě někdo prosím radši bací prknem. Pak přišel covid, kurzy se zrušily, ale teď jsme se konečně zvetili a spasovali dohromady opěradla, područky a spodek. Ještě je na něm spousta práce - musím ho dočistit šmirglem, přemýšlím o povrchové úpravě (lak nebo palisandr), ale dílnu už kvůli němu nepotřebujeme.

Až bude úplně hotové, bude to chtít princeznu, ale teď na sofátku pózuje jednak Mbili a jednak Daya z výletů po Krkonoších. Obě mají nové háčkované šatičky z dílny Ivy Kuciánové - ty jsou opravdu nádherné a precizně vypracované, moc děkuju.

Fotky zde






neděle 27. září 2020

Krkonošské vodopády s kuchařkou.

Nedávno přidal Lubo na fb odkaz na sérii fotek z instagramu, která se snaží doložit úpadek Barbie v posledních letech, vždycky vlevo krásná fotka starší Barbie a vpravo ta úpadková. S tím úpadkem Barbie moc nesouhlasím, na fb jsem napsala:
Mně to přijde strašně manipulativní, řadu z těch panenek mám (zleva i zprava) a nejde přehlédnout, že se autor hodně snažil vybrat doleva ty hezké fotky a doprava ty ostatní. Například Karl tvář se dá snadno nafotit tak, že vychází úplně příšerně. Také mi přijde úsměvné, když něco kritizuje, ale je to přitom v politice u Mattelů už dávno, i v těch pro něj "zlatých" letech, se kterými ten "prohnilý" dnešek srovnává: Mattel vyrobil za celou svou éru asi tak 15-20 chlapů, kteří stojí za sbírání, zbytek byl vyšťavený, prkenný a nerealistický odjakživa. Dtto plastové šperky - znáte někdo někoho, kdo by si pověsil do ucha něco takového, jako má Western Fun Nia (1990)? Nebo Animal Loving Nikky (1989)? Problém je, že na náušnici má Barbie v uchu cosi, co připomíná díru po granátu, ale tu tam měla vždycky. Co se týká kvality šatů, ano, ale i dřív byla řada ohozů, které byly prostě hrozné, i u sběratelských. Dál co píše o Fashion Fever - jo super řada, ale prakticky všechny Mackie byly na jedno brdo. A kolik jich bylo? Nechce se mi to počítat, ale dnešních Fashionistas je už přes 150, takže logicky se v nich najde víc propadáků, ale i víc těch top (třeba 100, kterou ukazuje jako odstrašující, mám já moc ráda). S čím souhlasím je častá křivá malba, to je hodně obtěžující.

Ale stejně mi to nějak leží v hlavě. Tím spíš, že i letos se nám podařilo vypadnout na dovolenou a s sebou do Krkonoš jsem táhla jednu z těch zatracovaných moderních - šéfkuchařku z playline sady can be. Mám jednak originál a chmátla jsem i po přetělené na MTM, srovnání máte na posledních fotkách. Je to blondýnka se zelenýma očima a přijde mi prostě sladká. Její tvář - Daya - je jedna z těch zatracovaných. Kromě kuchařky v originálním provedení u mě bydlí i zrzka fashionistas 122, která je dost vysoko ve frontě na kloubíky a vím ještě o další Daye, kterou bych se nebránila ubytovat - karatistce z neuskutečněné olympiády v Tokyu.

Já ten hlavní rozdíl mezi minulými a současnými Barbie vidím v tom, že dřív to byly prostě panenky nedostižný ideál krásy, ke kterým se má vzhlížet, dneska jsou to daleko častěji holky, které potkáte na ulici.... Za mě má obojí něco do sebe. 


A co si o tom myslíte vy? V čem je podle vás ten hlavní rozdíl mezi Barbie řekněme z přelomu tisíciletí a tou dnešní?

Fotky zde





úterý 22. září 2020

Slatiňany s novou Kirou a Mackie

Tenhle rok změnil všechno možné a jedna z těch věcí byly i naše schůzky přátel Barbie a Integrity Toys ve Fénixu. Teda v létě jsme se sešli, ale jinak žádná sláva. Takže jsem moc ráda za srpnový "výjezdní Fénix", kdy jsme vyrazili za Janou a Davidem. Po prohlídce (částečné) jejich sbírky (rozsáhlé) následovalo i společné focení  v blízkém fotogenickém parku (hádejte, který to je, jasně, máte to v názvu článku). 

S sebou jsem tentokrát měla ještě nepředstavenou dvojici playline:

Retro Mackie z roku 2009 Barbie Then and now a
zástupkyni Kirušek Movin Groovin Kiru z roku 1998 

Nejdřív jsem je chtěla mít v nějakém tom civilním turistickém oblečení, ale pak jsem jim nechala nablýskané bláznivé šatičky.
Tuhle Mackie mám moc ráda, prodávala se v plavkách, má krásnou klasickou malbu a nevadí mi u ní ani výrazná ofina. Jen náušnice má ta moje daleko nenápadnější, než byl originál, a stejně jako Kira je přehozená na kloubíky (původní Fashionistas). Movin Groovin Kiru jsem sháněla hodně dlouho, líbí se mi na ní pro Kiru trochu netypická malba a záplava vlasů, jak je panenky z devadesátek mívají.

Na konci alba je i pár fotek holek pózujících na fototruhle, tentokrát jsem nestavěla pokojíček, ale jenom rozházela několik kostek po plyši.

Fotky zde